Tolštejn a Jedlová - 1 díl.

Středa v 22:50 | Jara D. |  VÝLETY 2017
Výlet č. 4. - 14. února 2017 - délka trasy 10 km.
Ranní mráz, ale vycházející sluníčko nás vylákalo na další zimní výlet
Nasedli jsme tedy do vlaku a vydali se na Jedlovou,
kde jsme v zimním období ještě nebyli.


Vlakové nádraží Jedlová ( 544 m n. m.)
je uprostřed lesů a nikdo tu nebydlí.
Cesta na horu Jedlová (774 m n. m.) je prohrnutá a docela příjemná.
Čeká nás náročný výstup do kopce s převýšením o 230 m.
V pozadí vykukuje zasněžený Malý Stožec (659 m)

Došli jsme k rozcestníku. Turistická stezka nahoru na Jedlovou je jen prošlapaná a tak pokračujeme dál směrem na Tolštejn.



Zřícenina středověkého hradu Tolštejn, původně Dohlenstein (Kavčí skála) se poprvé připomíná roku 1337. Hrad byl vybudován na ochranu cesty z Čech do Lužice a ve své době byl významným a mocným opevněním.Prvními vlastníky byli Vartenberkové a později se hrad stal majetkem pánů z Dubé, kteří celé Tolštejnské panství začlenili mezi své državy na severu Čech. V roce 1481 získali panství Šlejnicové ze Saska, kteří založili dnešní Jiřetín pod Jedlovou. Po roce 1587 se v držení hradu vystřídalo několik majitelů až jej v roce 1642 v období třicetileté války, vypálila švédská vojska. Zcela vyhořelý hrad již nebyl nikdy obnoven. V roce 1892 zde byla postavena hradní restaurace, která slouží dodnes. Od roku 1996 se díky iniciativě Obecního úřadu v Jiřetíně pod Jedlovou obnovil zájem o záchranu hradní zříceniny.







Tato věž je již opravena a byla tu vybudovaná nová vyhlídka.
Za mřížemi u stolu sedí rytíř...
Jedlová
Nahoru jsem si vylézt netroufla.
Schody jsou příliš zledovatělé a místy pod sněhem.
Je to nebezpečné a riskovat se nevyplácí.
Vrchol Jedlové. Jestli se vydáme i tam, zatím nevíme.




Restaurace je dnes zavřená.


Ještě ohlédnutí a pokračujeme dál..
¨
Odtud je cesta na Jedlovou prohrnutá a tak jdeme nahoru.

Před námi je nejnáročnější úsek cesty, téměř 30% stoupání.


Došli jsme ke křižovatce na Jiřetín pod Jedlovou. Tady si odpočineme, doplníme pití a do nejprudšího kopce už budu pokračovat sama. Je to 300 m metrů na vrchol, ale nejprudší stoupání asi 33%. Místy má člověk pocit, že půjde po čtyřech....
Tady je vzduch čistý, ale v pozadí jsou kopce zahalené do mlhy.






Jsem nahoře...ufff

Vlek je v klidu. Je poledne a nikdo tu zatím není.
Pokračování....
 

Tolštejn a Jedlová - 2. díl

Středa v 22:45 | Jara D. |  VÝLETY 2017
Pokračování....
Na vrcholu jsou na jedné straně stromy ještě plné sněhu.



Cestička je prošlapaná a tak se jdu podívat ke sjezdovce.
V pozadí je výhled na nejvyšší horu Lužických hor - Luž ( 793 m)
Tolštejn je teď dole...

V dálce je vidět Ještěd (1012 m)
Další pohledy z rozhledny...bohužel se začíná na krajinu zase snášet inverze.
Pohled na Lužické a v pozadí Jizerské hory s nejvyšším
zasněženým vrcholem Smrk (1124 m)





Polská tepelná elektrárna v pozadí a kolem smog...
Námraza na rozhledně



Fouká vítr a je tu zima. Ještě pár snímků a jdu dolů a za manželem,
který se sluní na odpočívadle.





Poslední ohlédnutí...
Cesta dolů po měkkém sněhu je docela nepříjemná. Doufám, že si někde nesednu...


Údolí se zahalují do mlhy a kouře. Tady je ještě krásně a čistý vzduch.





Je čas jít na vlak.


Objevili jsme prošlapanou turistickou stezku a tak to zkusíme tudy.
To jsme si dali!!!


Tady před lety vzniklo při bouřce tornádo a zničilo obrovský kus lesa.
Teď už je znovu osázený smrky a buky.

Jsme na nádraží a odtud ještě jeden pohled na Jedlovou.
Byl to moc krásný den.

Brtnické ledopády

11. února 2017 v 20:37 | Jara D. |  VIDEA

 


Zatoulaná srnka

4. února 2017 v 17:21 | Jara D. |  RŮZNÉ
30. ledna - 2. února 2017
Všude je plno sněhu a srnky se jen těžko dostávají k potravě
a tak přicházejí mezi domy a hledají něco k snědku.
Přišly sem původně dvě srny a jeden srnec. Někdo vyšel z domu
nebo přicházel do domu a tak je vyplašil.
Srnec a jedna srna utekli a třetí zřejmě vylezla na hromadu sněhu
a přeskočila plot a dostala se tak do sousední zahrady.
Ráno jsme ji pozorovali, jak hledala místo, kudy by se dostala ven.
Soused jí tedy otevřel branku a ona nakonec vyběhla na zahradu před domy
a znovu hledala, kudy by se dostala dál, ke svým přátelům, do luk.
Tady už hledá cestu ze zahrady před bytovkami.



Běhá sem a tam... Chudinka je zmatená a vystrašená. Je mi jí strašně líto.
Nakonec se ven přece jen dostala.
Cestou z města jsme šli kolem louky, kde ji občas vidíme se svými dvěma kamarády.
Ale byla tu sama. Asi je hledá nebo na ně čeká.
Brzy ráno jsem vykoukla z okna a srnka je opět tu,
jen v jiné sousední zahradě, která není oplocená po celé délce
a hledá tam něco k jídlu. Pod jabloněmi si vyhrabávala spadaná jablka.

Šla jsem tedy do obchůdku kousek od nás a koupila balení sena a mrkev.
Seno jsem pověsila na hřebík našeho dřevěného plotu.
Sněžilo a seno srnka objevila až po několika hodinách.
Najedla se. Mrkev zmizela všechna, sena jen trošku.
Všimla jsem si, že je zraněná na pravém boku. Zřejmě po střetu s autem.
Když tu byla o den dříve, tak žádné známky zranění na sobě neměla.
Chvíli mě pozorovala. Asi ji rušilo cvakání fotoaparátu.
Ale jsem daleko...fotím ji z okna bytu.
Byla najedená a tak si lehla na zem na popadané seno a odpočívala.
Později tam už zase nebyla. Asi ji někdo vyplašil.
Pravidelně se sem vrací, posledních pár dní je sama.
Myslíme na ni a vždycky tu najde něco k snědku.

Rumburk, Dymník

30. ledna 2017 v 17:21 | Jara D. |  VÝLETY 2017
Výlet č. 3 - délka 9,89 km

29. ledna 2017
Nedělní odpoledne, ukázalo se sluníčko a vylákalo nás na delší pěší túru
směrem na Dymník.
Teploty jsou stále pod nulou, ale na sluníčku je příjemně
i když občas fouká studený vítr.
V tomto období si vychutnávám nádheru korun listnatých stromů.
Přecházíme železniční trať Rumburk - Krásná Lípa

Rumburk se ztrácí v mrazivém oparu.
Jdeme nahoru po silnici a neustále uhýbáme autům s německými SPZ...


Chata na Dymníku. O hosty tu nemají nouzi. Převládají hlavně Němci.
Dobré jídlo tu nechybí a příroda je tu nádherná.

Kamenný strom života je kouzelný i v zimě.



Augustova věž loni oslavila 120 let od svého prvního otevření.
Od října do dubna je otevřená o víkendech od 9 - 15.30 hod.


Pod Dymníkem jsem také objevila ledopády. Sice jen malé, ale jsou také krásné...

Sluníčko prozařuje les svými paprsky.



Znovu přecházíme trať na Krásnou Lípu, jen na jiné cestě.

Přehrada na Podhájí
Pstružný potok protékající přehradou.





Mandava


Další články


Kam dál